← Zpět

Jak s dětmi mluvit o povodních (balíček materiálů)

Máme před sebou další náročné dny a je potřeba se dobře připravit, ale nezapomínat také na děti. Vytvořili jsme pro vás balíček infografik.

Máme před sebou další náročné dny a je potřeba se nejen dobře připravit, ale nezapomínat také na děti. Děti se totiž s mimořádnou událostí lépe vyrovnají, když mají pocit, že rozumí tomu, co se děje a co mohou udělat, aby pomohly ochránit sebe, rodinu a přátele. Abychom mohli být dětem oporou, musíme se na prvním místě postarat sami o sebe. Vytvořili jsme pro vás proto balíček infografik, který vám pomůže s dětmi o situaci komunikovat před, při i po povodních.

Všechny materiály najdete ke sdílení, stažení a tisku ZDE.

1) KOMUNIKACE PŘED POVODNĚMI:

  • Vyberte si vhodný informační zdroj, sledujte vývoj událostí pravidelně a střídmě.
  • Zjistěte si, na jaké instituce se můžete obrátit, dobrým zdrojem informací je například web www.hzscr.cz
  • Je důležité vědět, co vás teď čeká, můžete se tak na situaci lépe připravit.
  • Spolupracujte s těmi, kteří organizují průběh záchranných akcí (např. hasiči, policisté, zdravotníci, pomáhající organizace). Pomohou vám i vašim blízkým zajistit bezpečí.

MATERIÁLY KE SDÍLENÍ:

Jak komunikovat s dětmi před povodněmi PNG / PDF

2) KOMUNIKACE PŘI POVODNÍCH:

  • Vyslechněte si otázky nebo obavy dítěte a zároveň si všímejte jeho emocí a chování a podporujte je.
  • Snažte se udržet děti jak jen to bude možné ve spojení s jejich známými lidmi, místy nebo předměty. Pokud byly odděleny od svých blízkých, co nejdříve je znovu spojte.
  • Zajistěte rodině co nejbezpečnější prostředí, a to jak po fyzické, tak po citové stránce.
  • Informujte se navzájem o činnostech nebo změnách, které provádíte. To dětem pomůže pochopit, co se bude dít dál, a může to snížit část strachu a úzkosti, které s sebou nejistota přináší.
  • V případě evakuace nezapomeňte vzít dětem „tašku na cestu“ a další nezbytné věci.

MATERIÁLY KE SDÍLENÍ:

Jak mluvit s dětmi o mimořádné události PNG / PDF

Desatero proti strachu, panice a úzkostem PNG / PDF

3) KOMUNIKACE PO POVODNÍCH:

Děti, které prožily mimořádnou událost, potřebují naši zvýšenou pozornost, oporu a ochranu.

  • Mnoho dětí bude ve dnech a týdnech po povodni vykazovat určitou míru stresu:

Může se jednat o zvýšené obavy, problémy se spánkem a změny nálady a soustředění. Je to očekávané - pro mnoho dětí (a také dospělých) je přirozené, že se takto cítí po děsivé nebo stresující situaci. Organismus tím zpracovává situaci, kterou zažil.

  • Většina dětí, které zažily stres z povodní, se postupně zotaví díky času, blízkému kontaktu a trpělivosti:

 I přes veškerou péči, kterou můžete dětem poskytnout, však mohou potřebovat další odbornou podporu. Pokud vaše dítě zažívá problémy, které trvají déle než měsíc nebo se zdá, že se postupem času zhoršují, nebo pokud vás trápí či znepokojují, poraďte se se svým lékařem (praktickým lékařem) nebo důvěryhodným zdravotnickým pracovníkem.

  • Snažte se co nejvíce zachovat důležité rutinní postupy nebo rituály (ať už jste kdekoli):

Režim jídla, učení, úklidu, spánku a ve velké míře všechny, které zahrnují spojení s vašimi dětmi, jako jsou pohádky, hra nebo společné sledování oblíbených pořadů/filmů. Pohyb a humor jsou také velmi významnou podporou.

  • Pravděpodobně sami prožíváte spoustu emocí - stres, vztek, obavy, vyčerpání, úlevu, dokonce i pocit viny:

Buďte k sobě laskaví - ale snažte se být laskaví i ke své rodině. Pokud v okamžiku stresu „vybouchnete“ (vůči ostatním nebo dětem), věnujte svým dětem čas, abyste jim pomohli pochopit, co se stalo, a vysvětlete jim, jak se budete snažit své pocity v budoucnu zvládat. Můžete říct něco jako: „Promiň, že jsem na tebe křičela. Teď je spousta věcí, o kterých je třeba přemýšlet a které je třeba naplánovat. Ale po chvíli klidu a několika hlubokých nádeších se cítím klidněji.“

MATERIÁLY KE SDÍLENÍ:

Jak mohou rodiče pomoci svým dětem s následky mimořádné události PNG / PDF

Reakce dětí a adolescentů na mimořádnou událost PNG / PDF

Děkujeme za spolupráci na materiálech PhDr. et Mgr. Zuzaně Čepelíkové z Českého institutu pro psychotraumatologii a EMDR.

Ke stažení a k tisku

Stáhnout