Centrum LOCIKA hájí zájem dítěte, mj. i jeho právo na soukromí a to, aby nebyly zveřejňovány citlivé údaje z jeho života. V době sociálních sítí a internetu po těchto případech vždy zůstává nesmazatelná digitální stopa, která závažně ovlivňuje současný i budoucí život dítěte.
Zveřejňování detailů případu dítě poškozuje. Poškozuje zároveň i vztahy v rodině a širším okolí, přispívá k dlouhodobé stigmatizaci dítěte a znesnadňuje řešení případu. Může se jednat o manipulaci (vědomou či nevědomou) jednoho z rodičů, který není spokojený s tím, jak se situace v rodině vyvíjí, obvykle v kontextu rozvodu rozpadu vztahu a sporů o svěření dětí do péče. Děti jsou pak často (a v těchto případech veřejně) vystavovány neřešitelnému konfliktu loajality - musí si vybrat, zda budou stát na straně otce, nebo matky. Tuto situaci lze přirovnat k psychickému týrání.
Případy násilí v rodině jsou navíc často velmi komplikované, závažně zasahují všechny členy rodiny a dochází při nich často k velmi specifickým situacím - jako je např. identifikace dítěte s agresorem, či naopak k případům Münchhausenova syndromu by proxy. Nejlepším řešením je respektující, trauma informovaný multioborový přístup.
Je důležité, aby byl hlas dětí slyšet, služby Centra LOCIKA pracují s aktivní participací dětí. Našim dětským klientům dáváme prostor, aby vyjádřily, co ve službách potřebují jinak, co jim chybělo či prospívalo.
Zveřejňování těchto výstupů či veřejná vystoupení dětí/mladých dospělých je však třeba pečlivě zvažovat a případně realizovat velmi citlivě, anonymizovaně a jen v uzavřených a dobře terapeuticky zpracovaných případech. Nejčastěji o své zkušenosti z dětství mluví až (mladí) dospělí, kteří jsou schopni dohlédnout a ustát následky svého veřejného vystoupení.
V rámci celého systému sociálně právní ochrany bychom uvítali nezávislou instanci např. dětského ombudsmana, kam by se děti mohly odvolat, pokud by se cítily postupem při řešení případů poškozené či s ním nesouhlasily.
Velice bychom neradi, aby dezinformace, se kterými se setkáváte, vás odradili třeba od toho, oslovit nás a říci si o pomoc. Proto vám chceme dopředu odpovědět na nejčastější obavy a dotazy kolem toho, co Centrum LOCIKA dělá.
Ne, Centrum LOCIKA vzniklo právě proto, aby se mnohým rodičům podařilo zachovat si se svým dítětem dobrý vztah. Rodičům nabízíme možnost pracovat na jejich problémovém chování tak, aby s dítětem mohli zůstat v kontaktu a přesto dítě bylo v bezpečí.
Nepracujeme na objednávku ani jednoho z rodičů, pracujeme v zájmu dítěte v rámci pověření k sociálně právní ochraně dětí. To znamená, že pro nás jsou prioritní potřeby dítěte a jeho bezpečí.
Nejsme orgán státní moci ani kontroly péče o děti. Jsme nezisková organizace která pomáhá dětem zasaženým domácím násilím a jejich rodinám. Nemáme pravomoc odebrat děti z rodiny. O případném odebrání dětí z rodiny rozhoduje vždycky soud.
Jsme proti fyzickým trestům, protože fyzické tresty u dětí vytváří podhoubí pro jejich týrání. Jsou zastaralým způsobem, jak děti vychovávat, řada výzkumů potvrzuje, že to není pro děti prospěšné. Ale rozhodně to neznamená, že bychom lidem, kteří fyzicky trestají děti, odebírali děti. Jak uvádíme výše, vůbec k tomu nemáme pravomoce, ani OSPOD ne, jen soud - a to v okamžiku, kdy v rodině dochází k týrání. Fyzické tresty jsou ale rozhodně nevhodné zacházení s dětmi a rodiče, kteří chtějí pro děti to nejlepší, se u nás v Centru LOCIKA můžou naučit jiným způsobem nastavovat dětem hranice či limity.
Centrum LOCIKA, stejně jako každý občan a instituce v České republice, má oznamovací povinnost, takže v okamžiku, kdy se dozvíme o spáchání nebo plánování trestného činu, např. o týrání nebo sexuálním zneužívání dětí, máme povinnost to oznámit. Tím, že pracujeme v rámci pověření k sociálně právní ochraně dětí, tak v případech dětí, které spadají pod § 6 Zákona o sociálně právní ochraně dětí, jsme povinni spolupracovat s OSPODEM, ale jedná se o partnerskou spolupráci nás, rodičů a příslušného pracovníka, jejímž cílem je pomoci rodině a dítěti, rozhodně se nejedná o udání. O všech krocích, které Centrum LOCIKA směrem k těmto institucím dělá, jsou rodiče předem informováni. V případech, kdy nemusíme naplňovat oznamovací povinnost, samozřejmě zachováváme diskrétní vztahy s klienty.
Máte peníze na své projekty z Norských fondů? A máte v této souvislosti zkušenosti s napadáním na sociálních sítích i jinde?
Slýcháte také na svou adresu:
Co na to říkáte? Neunavuje vás to? Nebere vám to chuť a energii do práce?
Nezdržuje vás komunikace s těmi, co vás napadají, od vašeho skutečného poslání?
Dezinformacemi okolo Norských fondů, Barnevernetu, tématu domácího násilí, odebírání dětí a Istanbulské úmluvy může být:
Jsme si vědomi toho, že organizace, které pracují s podobnými tématy, se potýkají se stejnými problémy – a nemají čas a kapacitu a ani je třeba nenapadne řešit tato napadání nějak systémově.
Patříte mezi takové organizace? Chtěli byste se spojit ve společném úsilí proti těmto dezinformacím? Stáli byste o zpracování nějaké společné kampaně? Obraťte se na mail: magdalenac@centrumlocika.cz
Je dobré si pro začátek uvědomit, že BOJUJEME PROTI ZÁMĚRU, NIKOLI PROTI SDĚLENÍ.
Není tedy potřeba vyvracet každý nesmysl a odpovídat na každý komentář na sociálních sítích. Proto, abychom se mohli účinně bránit, je potřeba pochopit následující:
Dezinformace slouží především k šíření vlivu. Dezinformátoři vědomě využívají zranitelnosti vašich klientů a znemožňují jim činit informovaná rozhodnutí.
Všechny aktivity financované z prostředků Evropského hospodářského prostoru a z Norských fondů musí respektovat a aktivně podporovat základní práva a svobody, včetně práv menšin. Pro dezinformátory jsou základní práva a svobody často terčem útoků.
Zkuste si pro své klienty zpracovat takové FAQ a dopředu se jim pokusit vyvrátit nejčastější hoaxy/dezinformace. V konverzacích na sociálních sítích můžete pak na zpracované otázky již odkazovat. Ukážete tak, že nad tématem přemýšlíte a že ho máte zpracované. Ve výsledku vám tato příprava ušetří čas a energii ve zbytečných komunikacích. Inspiraci můžete hledat u nás a měnit si témata a odpovědi podle vaší cílové skupiny.
Lichtenštejnsko, Island a zejména Norsko využívají výhod trhu Evropské unie, aniž by byly samy jejími členy. V rámci EU tak může bez problémů putovat jejich zboží, kapitál, služby, ale i osoby. Na oplátku tyto země přispívají těm členům Evropské unie, jejichž hrubý národní produkt na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU, na konkrétní programy. Kromě sociálních projektů, projektů na ochranu menšin apod. putují největší částky na životní prostředí, výzkum nebo třeba kulturu.
Připadá vám, že je využití prostředků z Norských fondů špatně? Přečtěte si příběhy našich klientů, kterým jsme pomohli.
Empowered by TechSoup Europe./Podpořeno iniciativou TechSoup Europe.