Ve vypjaté situaci je snadné zapomenout, že dítě není rozrušené, plačtivé nebo podrážděné naschvál, ale že je to odraz jeho vnitřní nepohody. Co v takové chvíli pomůže, je zastavit se a položit si otázku: co asi dítě potřebuje, co mi svým chováním chce říct? Křik, zákazy a tresty naopak v takové chvíli mohou nepohodu dítěte ještě prohloubit a celou situaci zhoršit.
.png)